Můžu tisíc svazků
plnit psaním dlohých vět
a vysvětlovat třicet let co myslím
v každé lidské myšlence
vždy zbyde celý svět
vesmír co jiným je skrytý
Za kouřovou clonou
našich nejvšednějších dnů
se tisíc dramat odehrává v tichu
malíčkem svým způsobuješ slunce zatmění
zpěv sirén se skrývá v tvém smíchu
Každé tiché miluji zní jak vykoupení z hříchu
Každý den jsme předlohou pro předsudek i pýchu
Každý z nás má vlastní klíč pro pandořinu skříňku
O to víc, čím blíž se podíváš
REF:
Tvář tvou ve tmě stále ztrácím
znám ji líp než obraz svůj
to láska dala život snům a básním
skrývá tváře milenců
pláštěm svým skrývá tváře milenců
Dva co spolu žijí každý den desítky let
třicet vteřin nezůstanou stejní
za kouřovou clonou, kterou nepronikne svět
jsou krásní a nádherně obyčejní
Až jednou zavřu oči a spatřím tvoji tvář
jak přede mnou bys stála v oněmění
Tiše sklopím hlavu a zastaví se svět
smutně, že láska už není