Lásko má
nebo snad měl bych říct
když víc než ty je u mně blíž i půlměsíc
Kardinál
ten který nekončí
chci vypočítat lásku svou ti do očí
Růži svou ti každý večer dám
jsem hlas co šeptá tmou
lásko má
snad měl bych říct
zítřku můj co každý den mě opouštíš
Lásko má
známe se spoustu let
jsi Christine, Temná Dáma, Dína, Ganymed
Krásu tvou vidím jen v zrcadle
tak jsem tam zas jen sám
když líbat chci rty tvé
Kde je lásky květ ?
kde bzukot roje včel ?
Kde šepot skřivanů ?
V básních jen
co čas vzít chtěl
a odchází
už stojí v průvanu
Osedlám koně barvou
v polích bavln a lnu
smíchám touhu svou marnou
s vůní tvou z mého snu
namíchám tvojí kůži
vlasy tvé, úsměv úst, ňadra tvá
a pak smíš být má
Přede mnou ležíš tu bez šatů
jak “Původ světa” v Paříži
malou lží vstříc omylu
a na mých rtech pachuť akrylu