Romantika

Lásko má

nebo snad měl bych říct

když víc než ty je u mně blíž i půlměsíc

Kardinál 

ten který nekončí 

chci vypočítat lásku svou ti do očí 

Růži svou ti každý večer dám

jsem hlas co šeptá tmou

lásko má 

snad měl bych říct

zítřku můj co každý den mě opouštíš 

Lásko má 

známe se spoustu let 

jsi Christine, Temná Dáma, Dína, Ganymed 

Krásu tvou vidím jen v zrcadle

tak jsem tam zas jen sám 

když líbat chci rty tvé 

Kde je lásky květ ? 

kde bzukot roje včel ? 

Kde šepot skřivanů ? 

V básních jen 

co čas vzít chtěl

a odchází

už stojí v průvanu 

Osedlám koně barvou

v polích bavln a lnu 

smíchám touhu svou marnou

s vůní tvou z mého snu 

namíchám tvojí kůži 

vlasy tvé, úsměv úst, ňadra tvá

a pak smíš být má 

Přede mnou ležíš tu bez šatů 

jak “Původ světa” v Paříži 

malou lží vstříc omylu

a na mých rtech pachuť akrylu