Malíř

“Jak se vůbec můžeš takhle nesmyslně ptát”
řekl ti když zeptala ses jestli tě má rád
a s úsměvem obyčejným úsměvem
ti pus dal a objednal vám další láhev

“Proč se vždycky musíš na takové věci ptát?”
Zeptal se a nechápal, že když je listopad
tak slyšet chceš, slova lásky slyšet chceš
Přehánět a podzim změnit v parné léto

Ref:
Že jsi jeho štěstí a každým jeho dnem
a žádná není hezčí jsi nejkrásnější z žen
a pro tebe jen dýchá
a o tobě jen sní
A nejšťastnějším bývá
když políbit tě smí

“Jak jen může někdo takhle čarokrásným být”
řekl jsem ti když jsi chtěla vymalovat byt
tak s malířem, pokojovým malířem
jsi utekla a začala žít od začátku

“Nevím proč si odešla a chci ti něco říct”
napsal ti když pochopil že už se nevrátíš
a v dopise, papírovém dopise
ti napsal že, napsal ti že byl prý hloupý

Ref:
a Bylas jeho štěstí a každým jeho dnem
A žádná není hezčí – jsi nejkrásnější z žen
A pro tebe jen dýchal
a o tobě jen snil
A nejšťastnějším býval
vždy když tě políbil