Když kráčím noční Prahou

Když kráčím noční Prahou zdá se mi 

jako by svět byl protknut básněmi 

a básní ke mě měsíc promlouvá 

i když vždy nezbyde čas na slova 

Když kráčím Prahou noční alejí 

alejí domů, snů a nadějí 

mé stopy ve sněhu jak v polštářích 

hned co se objeví tak odchází 

REF: 

On ví ten měsíc v nebesích 

z těch cest kde kdy mě přivál sníh 

chci jít už jen tou jedinou 

co dál se ztrácí každou hodinou 

kráčel jsem zimní Prahu náměstím 

před sebou zahlédl jsem něžný stín 

jak hvězdář hvězdy ve tmě hvězdárny

sledoval jsem stín do tajů kavárny 

Když řeči přešly k letmým dotykům 

chtěl jsem říct sbohem jejim rudým rtům 

chtěl jsem říct sbohem černi jejich řas

když v řece polibků se ztratil čas 

REF: 

On ví ten měsíc v nebesích 

z těch cest kde kdy mě přivál sníh 

chci jít už jen tou jedinou 

co dál se ztrácí každou hodinou